Průvodce začátečníka

Výbava:

Na prvních trénincích není nutné karate-gi (kimono), nejlépe vyhovují tepláky (ne kraťasy) a tričko s delším rukávem (zakrývá a udržuje v teplotě důležité klouby) např. bílé barvy. Je nutné, aby karateka (ten, kdo cvičí karate) na trénink přišel s ostříhanými nehty, upravenými vlasy (dlouhé pouze do obyčejné gumičky) a čistém oblečení. Nejsou dovoleny jakékoliv ozdoby, které by mohly způsobit zranění (náušnice, piercing, hodinky, řetízky či náramky). Prsteny, náušnice apod., které nelze sejmout, si karate-ka přelepí náplastí.

Karate-gi (kimono) bude nutno dokoupit až v průběhu roku a ke zkoušce. Kimono a pás "obi" lze objednat nebo může být zapůjčeno. Se zakoupením nového karate-gi rádi poradíme.

Trénink:

Trénink se skládá z několika do sebe zapadajících složek. Rozehřátí a rozcvičení, nácvik základních technik (kihon), koordinační cvičení a celková fyzická připravenost pro další nácvik speciálních technik karate. Navazují další složky karate (kata a kumite). Objem jednotlivých složek se bude v průběhu tréninků měnit.

Před zahájením tréninku, při vstupu do dojo (tělocvičny), se provádí pozdrav (krátká úklona), při nástupu probíhá oficiální pozdrav učitele (instruktora) se žáky při nástupu. Následuje rozcvičení, všeobecná průprava a dále postupně se zvyšující speciální cvičení karate technik. Trénink je veden ve stále větší míře v japonštině. Cvičencům jsou vštěpovány základní morální zásady a zvyklosti chování vůči svému okolí.

Doporučujeme, aby si karateka pořídí svůj vlastní zápisník, do kterého si doma zapisuje procvičované techniky, názvosloví, popřípadě si kreslí obrázky apod.

Důležitou součástí praktikování bojových umění, tedy i karate, je všeobecná úcta nejen k učiteli (v japonštině "sensei"), starším žákům a instruktorům (japonsky "sempai"), ostatním karatekům, soupeřům i dalším přítomným dospělým.

Karate je sebeobranné umění, neslouží jako prostředek k zastrašování, nebo ubližování. Pokud bude karateka přistižen, že ublížil bezdůvodně (ne v sebeobraně) jiné osobě nebo šikanuje své spolužáky ve škole, nebo svém osobním životě, bude nevratně vyloučen z klubu. Každý karateka, který vstupuje do tělocvičny, je povinen se uklonit na prahu tělocvičny (dojo), tím získává statut připravenosti pro náročný výcvik karate a vyjadřuje úctu ke svému okolí a sobě samému.

Během tréninků se karateka učí techniky (kihon) úderů, krytů, postojů a kopů. Pokračuje se nácvikem sestavy kata nebo cvičení zápasu (sebeobrany) ve dvojicích (kumite). Každý karateka je povinen dodržovat stanovený řád a disciplínu s karate spojenou. Některé techniky jsou nebezpečné a je třeba dodržovat při jejich nácviku absolutní kázeň. Při vyrušování budou uděleny patřičné tresty v podobě posilovacích cviků.

Pokud i poté bude karateka neustále vyrušovat a tím zdržovat ostatní, bude posazen na lavičku, kde setrvá až do konce tréninku, popřípadě se vrátí ke cvičení až po vyzvání trenérem.

Závěrem každého tréninku je opět společný nástup a krátké soustředění (mokusó). Při odchodu z dojo opět karateka, směrem do tělocvičny, provádí závěrečnou krátkou úklonu (pomyslné poděkování na svou tréninkovou píli a závěrečný pozdrav). (Poté jsou možné individuální konzultace rodičů.) Přítomnost rodičů na tréninkové jednotce, z důvodu soustředění cvičenců, není žádoucí, výjimky mohou být dovoleny. Rodičům začátečníků - dětí je po určité době tréninků předveden společný ukázkový trénink.

Cílem každého karateky je sebezdokonalování se v oblasti tělesné i morální. Vyspělost cvičence je potvrzena zkouškou na technické stupně. Tyto jsou v karate tradičně symbolizovány barvami pásů (obi).